Plocha ovocných sadů se v Česku za posledních deset let výrazně zmenšila. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka klesla ze 17 na 10 tisíc hektarů, řekl to v České televizi.
Ovocné stromy podle něj ustoupily jiným plodinám. Na uvolněných plochách dnes často rostou polní plodiny nebo olejniny namísto původních sadů.
Někteří pěstitelé ovšem sady neruší úplně. Místo toho kvůli opakovaným mrazům, které jejich úrodu poškozují, přecházejí na jinou produkci.
Příkladem je situace ve Velkých Bílovicích. Tamní sadař se rozhodl nahradit meruňky malinami poté, co i v této oblasti bojoval s mrazy.
Na ploše o rozloze 13 hektarů byl ještě letos v zimě meruňkový sad. Sadař ho ale vyklučil a místo něj nyní vysazuje maliny.
Výhodou malin je podle pěstitelů to, že se dají pěstovat v květináčích. Rostliny lze na jaře vytáhnout z chladíren a vysadit až ve chvíli, kdy je jisté, že už nepřijdou mrazíky, takže se jim lze prakticky vyhnout.
Většina sazenic malin pochází ze zahraničí. Podle pěstitelů jde převážně o rostliny z nizozemské šlechtitelské stanice a část pochází také z Polska, přičemž současné období je vhodné právě k jejich vysazování.
Letošní ztráty způsobily dvě vlny mrazů. První přišla kolem 10. dubna a druhá na přelomu dubna a května. Podle Martina Ludvíka sice škody nedosáhnou historických ztrát z roku 2024, kdy se sklidila úroda jen zhruba na úrovni jedné třetiny, ale poměrně se k nim přiblíží a překonají ztráty z let 2017 až 2019.
Největší škody hlásí pěstitelé jablek, jarní mrazy ale poškodily také meruňky, švestky, třešně i jahody. Přímo ve Velkých Bílovicích sadař eviduje až stoprocentní škody na třešních a meruňkách.
Od vyklučeného meruňkového sadu si pěstitel ve Velkých Bílovicích slibuje úrodu už letos, a to až 200 tun malin. Podle něj se dá s malinami konkurovat okolním zemím, protože jsou náchylné na transport, takže se lokální produkce vyplatí, na rozdíl od meruněk nebo jablek, které už podle něj nejsou rentabilní.