Archiv města Ostravy získal unikátní kartotéku židovských obyvatel Ostravska. Jde o rozsáhlý soubor dokumentů, který mapuje životy tisíců lidí. Kartotéku archivu předala badatelka Libuše Salomonovičová. Sama na ní pracovala celých pětadvacet let.
Salomonovičová je genealožka a bývalá pracovnice Ostravského muzea. Při sestavování kartotéky zpracovávala informace ze všech archivů v regionu. Výsledkem je 34 krabic, které obsahují 33 tisíc listů. Soubor tak představuje mimořádně podrobnou databázi.
Badatelka se rozhodla kartotéku darovat právě městu. Učinila tak i přes zájem významných tuzemských i zahraničních muzeí. Dokumenty tak zůstávají v Ostravě, odkud pocházejí. Kartotéku mohou nově využívat historici, studenti, soukromí badatelé i potomci ostravských Židů.
Podle archivu po materiálech sahají nejvíce právě potomci Židů. Jde o rodiny, které z Ostravy odešly v různých vlnách emigrace. Největší zájem byl podle badatelky v devadesátých letech. Tehdy souvisel mimo jiné s privatizací a s majetkovými otázkami.
Kartotéka připomíná, že Ostrava bývala multikulturním městem. Před druhou světovou válkou tu žila velká německá, ale i velká židovská komunita. V Ostravě tehdy bydlelo více než deset tisíc Židů. Většina z nich se ale stala obětí holokaustu a zahynula v koncentračních táborech.
Na osudy ostravských Židů dnes upomínají takzvané kameny zmizelých. Tyto štolperštajny jsou umístěny v chodnících před domy, kde dříve židovské rodiny bydlely. Nově získaná kartotéka jejich příběhy doplňuje a uchovává. Pro badatele i rodiny se tak stává cenným zdrojem paměti.