V boji s dětskou obezitou by v Česku nově mohly pomáhat i hrazené léky na hubnutí. Státní ústav pro kontrolu léčiv posuzuje první žádost od výrobce na proplácení přípravku pro pacienty ve věku 12 až 18 let. O tom, jaké skupiny by na takovou léčbu měly mít nárok, diskutuje i pracovní skupina při ministerstvu zdravotnictví.
Vedle dětí se odborníci kloní ještě k mladým lidem do 25 let. Psychologové by přitom uvítali úhradu i pro část starších dospělých, například pro obézní kardiaky a pacienty s poruchou štítné žlázy, u kterých je léčba obezity často spojena s dalšími zdravotními riziky.
Příkladem je žena, jejíž váha se pohybovala kolem šestadevadesáti až sedmadevadesáti kilogramů. V posilovně může kvůli srdečnímu onemocnění zvládnout nanejvýš chůzi nebo lehčí silový trénink, větší zátěž pro ni možná není. Nejdříve díky lékům zhubla jen pár kilo a má teď hlavně menší chuť k jídlu, součástí léčby ale stále zůstává i cvičení.
Bez pohybu by podle ní hrozil úbytek svalů a po vysazení léků takzvaný jojo efekt. Léčba ji za uplynulé roky vyšla zatím zhruba na padesát tisíc korun a zatím si ji platí sama. Pojišťovny by ale podobné přípravky mohly brzy začít hradit mladším ročníkům.
Pro hrazenou léčbu by podle připravovaných pravidel měl mít dítě takzvaný body mass index vyšší než devadesát sedm procent svých vrstevníků a zároveň by mělo vážit více než šedesát kilogramů. Ústav je nyní ve fázi shromažďování podkladů a hodnotící zprávu chce vydat na začátku podzimu.
Moderní léky proti obezitě už dnes předepisuje například primář dětského oddělení v Ostravě, a to asi dvaceti pacientům. Dětem do dvanácti let se nepodávají. Podle lékařů existuje skupina dětí, která z této moderní farmakoterapie výrazně získá a u které se sníží riziko závažných metabolických komplikací.
Odborníci zároveň upozorňují, že pokud se účinný lék jednou nasadí dítěti do devatenácti let, lze mu ho jen těžko později odebrat. Rozhodnutí o úhradě těchto léků pro děti by podle ministra mohlo padnout koncem roku.