České agentury domácí péče vyjadřují obavy z plánované změny, která má podpořit takzvanou terénní sestru praktického lékaře. Ačkoliv jde o krok, který má posílit péči o pacienty v jejich domácím prostředí, poskytovatelé domácí péče upozorňují, že nová podoba systému by mohla dopadnout na jejich fungování.
Hlavní obava se týká toho, které pacienty by tyto terénní sestry převzaly. Podle agentur hrozí, že by pokryly jen ty lehčí a tím pádem i méně nákladné případy, zatímco složitější a nákladnější pacienti by zůstali na bedrech stávajících agentur domácí péče.
Právě v tom vidí poskytovatelé zásadní riziko pro financování. Ve chvíli, kdy by jim ubyli levnější pacienti a zůstali jen ti dražší, podle nich pojišťovny nebudou hradit plnou péči, což by narušilo dosavadní rovnováhu mezi náklady a úhradami.
Důsledky by se podle agentur mohly projevit přímo na dostupnosti péče. Mohlo by to ve výsledku vést k tomu, že by neměly kapacitu jezdit třeba o víkendech nebo zajišťovat odpolední péči, tedy v časech, které jsou pro mnoho pacientů klíčové.
Zjednodušeně řečeno by agentura neměla dost peněz na zaplacení všech úvazků svých zaměstnanců. Omezení příjmů z úhrad by tak mohlo přímo ohrozit počet sester a rozsah služeb, které jsou domácí péče dnes schopny nabídnout.
Náročnost terénní práce ilustruje příklad sestry Jany Pyšlové, která má denně až patnáct zastávek. Zatímco u jednoho pacienta je hotová do čtvrt hodiny, u dalšího stráví převazem výrazně více času a ve složitějších případech spotřebuje i materiál za více peněz, než jí pak zaplatí pojišťovny.