Hudebník Matěj Číp složil skladbu pro cymbál, kterou se inspiroval životem a dílem Františka Palackého. Vznikla u příležitosti 150 let od úmrtí tohoto národního obrozence a sám autor ji pojmenoval Palackého pěknota.
Skladatele s Palackým spojuje rodný kraj. Stejně jako František Palacký pochází i Matěj Číp z Hodslavic na Novojičínsku, oba se tedy narodili ve stejné vesnici. K napsání skladby Čípa vyzval místní spolek Palackého dědina.
Do kompozice ukryl autor mnoho témat spojených s Palackého životem. Jedním z nich je například položení základního kamene Národního divadla, u kterého byl Palacký osobně přítomen. Život národního obrozence si proto skladatel podrobně prostudoval.
Číp vystudoval prestižní americkou hudební akademii Berklee a v současnosti studuje v Pekingu hru na čínský cymbál zvaný jang-čchin. Na tento nástroj sám hraje, vyučuje a spolupracuje se Světovým muzeem cymbálu.
Při psaní skladby propojil své zázemí se studiem v zahraničí. Komponoval v New Yorku i v Pekingu a dopisoval ji v rodných Hodslavicích, aby ji mohl provést v místním kostele společně s Valašským cymbálovým kvartetem.
Skladba je plná konkrétních zvukových obrazů. Na úvod se v ní rozezní zvony, které je slyšet i přímo v Hodslavicích, a na cymbál podle autora zazpívají ptáci a ozve se také harfa. Číp uvedl, že použil čínské paličky, a protože Palackého manželka Terezie hrála na harfu, snažil se v jedné části napodobit právě zvuk tohoto nástroje.
Ke hře na cymbál přivedla Matěje Čípa jeho babička. Po uvedení Palackého pěknoty se hudebník znovu vrací do Pekingu, kde dál rozvíjí spojení mezi valašskou cymbálovou tradicí a čínským nástrojem jang-čchin.