Záchranná stanice, kde Zdeněk Machař více než pětatřicet let pomáhá opuštěným a ztraceným živočichům, se po nočním požáru pomalu vrací do života. Zvířata se naštěstí podařilo zachránit a převážná část areálu zůstala nedotčená, přesto se muž, který sám celý život pomáhá druhým, ocitl v situaci, kdy potřeboval pomoc on sám. Reakce okolí na sebe nenechala dlouho čekat.
Hořet začalo kolem jedné hodiny ráno a k požáru tehdy vyjelo pět jednotek hasičů. Když plameny vypukly, stačil Zdeněk Machař ještě utéct a snažil se pomoci i zvířatům. Naštěstí zůstal zbytek zhruba jeden a půl hektaru velkého areálu, včetně desítek voliér, v pořádku, takže škody nezasáhly celou stanici, ale jen její část.
Zdeněk Machař zasvětil zvířatům prakticky celý život. Na svém pozemku se stará především o ptáky, kterým poskytuje útočiště, když se ocitnou v nouzi. Po požáru se ale role obrátily a tentokrát to byl právě on, kdo se neobešel bez pomoci ostatních. Lidé se začali ozývat bezprostředně poté, co se o události dozvěděli.
Přicházela spousta nabídek pracovní výpomoci i řada námětů na finanční podporu. S odklízením spáleniště pomohli dobrovolníci a místo dnes vypadá podstatně lépe než těsně po požáru. Spáleniště tam ale podle Machařových nezůstane dlouho, protože rodina už zpřádá plány na výstavbu nového zázemí, které má být odolnější než to původní.
Nová budova má být zděná a ponese prvky volné přírody, aby co nejvíce odpovídala prostředí, ve kterém zvířata žijí. Na opravy má Zdeněk Machař k dispozici šestnáctimilionový rozpočet. Tuto částku dali dohromady dárci a příznivci stanice za necelé dva týdny od požáru, což svědčí o tom, jak velkou důvěru a sympatie si stanice za léta vybudovala.
Dalších bezmála dva a půl milionu korun lidé poslali na webovou sbírku, takže se na obnovu podařilo vybrat ještě více, než se původně čekalo. Vzhledem k tomu, že zbytek rozlehlého areálu zůstal v pořádku, mohl Machař v záchraně zvířat pokračovat prakticky bez přerušení a nové chráněnce přijímá dál i během obnovy.
Jedním z nejnovějších přírůstků je malý mýval, který je v Česku invazním druhem a jehož populaci se myslivci snaží snižovat, takže osiřelá mláďata pak hlasitě volají o pomoc. Toho posledního pojmenovali Špínek a rozšířil řadu zhruba pěti set zvířat, pro která je stanice domovem, často i těch, která by klidně mohla odletět. Nové zázemí chce Zdeněk Machař postavit co nejdříve, ideálně už do zimy.