Mise Artemis II na jaře 2026 poslala astronauty kolem Měsíce po více než padesáti letech. Přistání na povrchu se ale odsouvá. Kde přesně program Artemis stojí a co bude dál?
Návrat lidí na Měsíc už dávno není jen snem z učebnic dějepisu. Po více než půl století se lidstvo znovu vydává k našemu nebeskému souputníkovi a rok 2026 se v tomto úsilí stal skutečně důležitým mezníkem. Jak ale ukazuje aktuální dění, cesta zpět na měsíční povrch je nakonec o poznání složitější, než se ještě nedávno mnohým zdálo.
Historický oblet Měsíce
Klíčovým okamžikem se stala mise Artemis II. Podle NASA odstartovala 1. dubna 2026 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, odkud se k obloze zvedla obří raketa SLS s lodí Orion na své špici. Šlo o vůbec první let s lidskou posádkou k Měsíci po více než padesáti letech, tedy od dávných časů slavného programu Apollo.
Na palubě lodi byli celkem čtyři lidé. Velení se ujal americký astronaut Reid Wiseman, pilotem byl Victor Glover a mezi členy posádky patřila i zkušená Christina Koch. Doplnil je kanadský astronaut Jeremy Hansen, což z celé mise učinilo skutečně mezinárodní podnik a zároveň i symbol spolupráce napříč hranicemi jednotlivých států.
Mise trvala zhruba devět dní a nešlo při ní o přistání, nýbrž pouze o oblet Měsíce. Posádka se přesto nesmazatelně zapsala do historie, když se ve své nejvzdálenější chvíli dostala více než 406 tisíc kilometrů od Země. Podle NASA jde o nový rekord, tedy o nejdále, kam se kdy lidé ve vesmíru vůbec dostali.
Přistání se ale odkládá

Zatímco mise Artemis II proběhla úspěšně, další krok naráží na nemalé potíže. Mise Artemis III, která měla původně vrátit astronauty přímo na měsíční povrch, se podle dostupných informací posunula nejdříve na konec roku 2027. Hlavním důvodem je fakt, že přistávací moduly, na nichž agentura celý plán staví, nabírají citelné zpoždění.
Změnil se dokonce i samotný charakter této mise. Namísto přistání u jižního pólu Měsíce se z Artemis III má stát spíše zkušební let na oběžné dráze Země. Jeho cílem bude nacvičit setkání a spojení lodi Orion s komerčním přistávacím modulem, tedy důkladně prověřit techniku dříve, než na ni jednou usednou samotní lidé.
Kdo postaví přistávací modul
Za zpožděním stojí mimořádně náročný závod hned dvou firem. NASA totiž spoléhá na komerční partnery, mezi nimiž vynikají společnosti SpaceX se svým Starshipem a Blue Origin s modulem Blue Moon. Obě tato řešení jsou technicky nesmírně složitá a obě se podle zpráv potýkají s tím, že jejich vývoj trvá výrazně déle, než se původně plánovalo.
Právě Starship je přitom naprosto klíčovým dílkem celé skládačky. Podle interních dokumentů firmy SpaceX má na červen 2026 mířit vůbec první zkouška doplňování paliva mezi dvěma loděmi na oběžné dráze, což je zcela zásadní krok. Nepilotované přistání na Měsíci pak firma podle dostupných zpráv plánuje uskutečnit v červnu 2027.
Skutečné přistání až s Artemis IV
Posun v harmonogramu logicky znamená i přeskládání celého dlouhodobého plánu. Pokud vše nakonec půjde podle nynějších představ, samotné přistání astronautů na Měsíci se odehraje až v rámci mise Artemis IV, a to nejdříve v roce 2028. Artemis III tak sehraje spíše roli generální zkoušky, po níž teprve přijde ten skutečný vrchol.
Nejde jen o rakety
Návrat na Měsíc rozhodně není pouze otázkou mohutných nosičů a přistávacích modulů. Svou roli hrají i na první pohled zdánlivé detaily, jako jsou třeba skafandry. Podle dostupných informací je stále potřeba dopracovat jejich návrh tak, aby zvládl například větší kyslíkové nádrže, bez nichž se dlouhé výstupy na měsíčním povrchu jednoduše neobejdou.
Každá taková součástka přitom musí fungovat naprosto spolehlivě, protože v prostředí bez vzduchu a s extrémními teplotami neexistuje sebemenší prostor pro chybu. Právě tyto na první pohled nenápadné úkoly nakonec často rozhodují o tom, zda ambiciózní termíny skutečně vydrží, nebo se znovu o kus posunou.
Proč na tom záleží
Program Artemis je nakonec mnohem víc než jen pouhým opakováním výprav z dávné minulosti. Jeho cílem je vybudovat na Měsíci a v jeho okolí trvalejší lidskou přítomnost, která by v budoucnu mohla posloužit i jako odrazový můstek k dalším cílům, včetně vzdáleného Marsu. Zpoždění jsou proto sice nepříjemná, ale rozhodně nevymazávají celkovou ambici.
Rok 2026 tak zůstane v paměti jako doba, kdy se lidé po dlouhé odmlce znovu přiblížili k Měsíci, byť zatím jen na dohled. Cesta na samotný povrch bude ještě nějakou chvíli trvat a nejspíš přinese i další odklady. Přesto se zdá, že směr je jasně daný a že se lidstvo na Měsíc skutečně vrací, jen o poznání opatrněji, než mnozí doufali.

Keep subscribing to Karel NovákHer next filing reaches you the moment it publishes, on her own subdomain.
Subscribe
