V Lidicich se uskutecnil pietni akt venovany obetem, ktere v obci za druhe svetove valky zavrazdili naciste. Po vzpominkove bohosluzbe nasledoval samotny pietni akt s kladenim vencu, kterym pozustali a hoste vzdali uctu mistu poznamenanemu jednou z nejtemnejsich kapitol ceske historie.
Pietniho aktu se zucastnili zastupci statu, cirkve a historickych organizaci, ale take posledni prezivsi lidicke deti. Jejich pritomnost dodala vzpominkove ceremonii zvlastni vahu, protoze jde o pametniky, kteri tragedii obce prozili na vlastni kuzi.
Zastupce Pamatniku Lidice podekoval vsem, kteri do obce prisli, aby se poklonili pamatce 192 lidickych muzu, 60 zen a 88 deti, ktere byly behem valecnych let zavrazdeny. Pripomnel tak rozsah utrpeni, ktere postihlo prakticky celou mistni komunitu.
Lidice nacisté prepadli 10. cervna 1942, kratce po atentatu na zastupujiciho rissskeho protektora Reinharda Heydricha. Vsechny lidicke muze tehdy zastrelili, zeny odvezli do koncentracnich taboru a vetsinu deti zavrazdili. Obec byla nasledne srovnana se zemi.
Duvodem vypaleni Lidic byla domnela souvislost mezi jednim z obyvatel obce a atentatem na Heydricha. Skutecne spojeni se vsak nikdy nepotvrdilo a obec se stala obeti kolektivni nacistic ke odvety.
Podle historika Petra Koury nacisté jednali predevsim na natlak Berlina, protoze se jim nedarilo najit skutecne viniky. Cilem podle nej bylo sirit strach mezi obyvatelstvem, a kdyz pachatele nedopadli, mstili se na nevinnych lidech.
Koura pripomnel i dalsi pripad z roku 1939, kdy byl v Kladne nedaleko Lidic zavrazden nemecky strazmistr Wilhelm Knist. Ackoli spolu obe udalosti nesouvisely, naciste tehdy zatkli kladenskeho starostu, ktery pozdeji zemrel ve vezeni. I to podle historika ukazuje jejich taktiku odvety na nevinnych a snahu vyvolat atmosferu strachu.