Česko bude mít svého prvního astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici a spolu s ním poletí na oběžnou dráhu i třináct vědeckých experimentů. Dva z nich pocházejí z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, konkrétně z Fakulty elektrotechniky a informatiky, což z ostravské techniky dělá jednoho z výrazných českých přispěvatelů do této mise.
První z experimentů se zaměřuje na výzkum biofilmů pomocí nanorobotů. Biofilm vzniká například na implantátech nebo na nástrojích, kterými se provádějí operace, a jeho odstraňování je problém na Zemi i ve vesmíru. Podle odborníků se navíc ukazuje, že ve stavu mikrogravitace a vlivem kosmického záření se biofilm vyvíjí jinak a bývá odolnější.
Právě proto je vesmírná stanice považována za ideální laboratoř pro testování systémů založených na magnetických nanorobotech, které mají takové povrchy čistit. Jde o uzavřené a extrémní prostředí, kde není možný přímý zásah týmu ze Země, takže technologie, které tímto testem projdou, mají velkou hodnotu i pro pozemské využití, od biomedicíny až po čištění vody.
Podle zástupců školy patří Česko v oblasti nanorobotiky relativně daleko. Ostravská fakulta elektrotechniky a informatiky provozuje unikátní laboratoř nanorobotiky, kterou vede přední světový odborník v tomto oboru, jenž strávil deset let v Singapuru a poté se vrátil do České republiky. Tým podle školy pracuje na desítkách aplikací využití nanorobotů k čištění různých povrchů.
Druhým experimentem je takzvané chytré tričko, které sleduje životní funkce. Na rozdíl od běžných chytrých hodinek či prstenů, jež hodnoty spíše odhadují a zprůměrují, má tričko desítky senzorů. Monitoruje například celý signál EKG, dechovou aktivitu nebo teplotu na více místech, a poskytuje tak v reálném čase řadu cenných informací o stavu organismu.
Díky sofistikovaným matematickým algoritmům, na nichž se podílejí kolegové z Masarykovy univerzity, dokáže systém u astronautů v reálném čase klasifikovat stres a dokonce ho předvídat do budoucna. To je podle odborníků zásadní zejména při náročných úkonech, jako je výstup do volného vesmíru, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak úspěšnosti celé operace, přičemž tričko je navrženo tak, aby svého nositele neobtěžovalo.
Ostravská technika ale ve vesmírném výzkumu nekončí u pilotované mise. Na palubě budou i její systémy na měření kosmického záření, které jsou důležité pro takzvané vesmírné počasí, protože záření ze slunečních erupcí může způsobovat chybovost výkonné elektroniky a čipů. Škola zároveň míří dál než na oběžnou dráhu a v rámci připravovaných misí Artemis se zaměřuje i na Měsíc a Mars.