Brnem projela první tramvaj novým tunelem, který má pomoci tisícům lidí dojíždějícím do města a okolí kampusu. Otevření tunelu je ale jen jedním z řady velkých dopravních projektů, do kterých se město pustilo. Souběžně totiž pokračuje stavba velkého městského okruhu, jenž má z Brna postupně odklonit tranzitní dopravu a zásadně proměnit pohyb po městě.
Než ale tunelem projela první tramvaj, a to rychlostí až padesát kilometrů v hodině, museli dělníci ještě natáhnout kabely a trakční vedení a dokončit zabezpečení. Nový tunel je dlouhý 619 metrů a je součástí trati vedoucí k okolí kampusu, kam denně dojíždí zhruba čtyřicet tisíc lidí. Právě pro ně má nové spojení znamenat výrazné zrychlení a zjednodušení cesty.
Nového spojení se dočkali zejména ti, kteří míří z centra města. Doposud se k cíli dostávali autobusy a trolejbusy, mnohdy s přestupy, nově ale budou moci jet přímo z hlavního nádraží bez přestupu, a to za patnáct minut. Náklady na stavbu celé trati, včetně 619 metrů dlouhého tunelu, vyšly dopravní podnik na téměř 1,5 miliardy korun, přičemž 85 procent ceny uhradila Evropská unie.
Brno přitom v posledních letech otevřelo i další tramvajový tunel, a sice v Žabovřeské ulici mezi Bystrcí a Pisárkami. Půl kilometru dlouhá stavba tubusu je součástí nového úseku velkého městského okruhu a páteřní tramvajová linka číslo 1 se díky ní vrátila na svou trasu po dvou letech. Tato linka je prakticky páteří městské hromadné dopravy, denně přepraví bezmála sto tisíc cestujících a spojuje městské části Bystrc, Pisárky a hlavní nádraží.
Ve skále museli dělníci prorazit více než 300 metrů dlouhou štolu. Samotný tunel je 500 metrů dlouhý a 9 metrů široký a je vybaven i bezpečnostní chodbou o délce šedesáti metrů. Přesunout koleje do tubusu bylo potřeba kvůli stavbě velkého městského okruhu, protože mezi kopcem, tratí a řekou nebylo kam silnici rozšířit. Ze dvou základních variant nakonec město zvolilo přibližně dvouletou úplnou výluku, díky níž se ale celková doba stavby zkrátila.
Předáním a zprovozněním tramvajového tunelu se otevřel prostor věnovat se i silniční části okruhu. Ředitelství silnic a dálnic už loni v květnu zahájilo prvním odstřelem další fázi stavby tunelu pod brněnskými Vinohrady. Vznikla tak štola, která slouží k průzkumu podloží, přičemž její vstup měl deset metrů v průměru a téměř třicet metrů do hloubky. Bagry a zbíječky tady vystřídala pyrotechnika.
Podpovrchovým tunelem by měla první auta projet zhruba za šest let a plný provoz pod Vinohrady se předpokládá v roce 2031. Tunel má být součástí velkého městského okruhu a naváže na zatím slepou rampu estakády přes Tomkovo náměstí, zatímco kopec se sídlištěm musí řidiči objíždět po silnicích s mnoha semafory. V současnosti je hotová zhruba polovina velkého městského okruhu a jeho dokončení silničáři předpokládají do deseti let.