Sazby zůstávají na místě, ale klid je jen zdánlivý a další krok může být vzhůru

Když centrální banka nechá úrokové sazby beze změny, na první pohled to působí jako nuda a nezáživná zpráva pro pár ekonomů. Skutečnost je ovšem mnohem napínavější, protože právě rozhodnutí nedělat nic v sobě někdy skrývá největší dávku nejistoty. Přesně to se odehrálo na posledním zasedání bankovní rady, které sice přineslo klid na papíře, ale pod povrchem doutná řada otevřených otázek.

Rozhodnutí ponechat sazby

Bankovní rada České národní banky se jednomyslně shodla na tom, že hlavní úrokovou sazbu ponechá na úrovni tří celých sedmdesáti pěti setin procenta. Toto číslo tak zůstává stejné jako po předchozím zasedání a signalizuje, že centrální bankéři zatím nevidí naléhavý důvod cokoli měnit. Zároveň ale dali jasně najevo, že jsou připraveni v případě potřeby zasáhnout.

Právě v této ochotě jednat spočívá jádro celého sdělení, které je třeba číst mezi řádky. Banka totiž nenaznačila, že by se chystala sazby snižovat, jak by si mnozí dlužníci přáli. Naopak ponechala pootevřená vrátka pro jejich případné zvýšení, pokud by se ekonomická situace vyvíjela nepříznivým směrem. Klid je tedy spíše vyčkáváním než skutečným uvolněním.

Inflace nechce ustoupit

Hlavním důvodem této opatrnosti je vývoj inflace, která se ukazuje být houževnatější, než by bylo zdrávo. Růst cen se stále drží poblíž tří procent, tedy citelně nad dvouprocentním cílem, ke kterému banka dlouhodobě směřuje. Očekává se sice, že se inflace k cíli časem vrátí, ovšem tato cesta bude podle všeho pozvolná a rozhodně ne bez komplikací.

Zvláště znepokojivá je obava, že se zvýšená cenová hladina může v ekonomice zabydlet a stát se hůře odstranitelnou. Když si totiž firmy i domácnosti zvyknou na to, že ceny neustále rostou, začnou se podle toho chovat a roztáčí se pomyslná spirála. Právě takovému scénáři se chce centrální banka za každou cenu vyhnout, i kdyby to mělo znamenat nepopulární kroky.

Energie jako nejistý faktor

Do celého obrazu výrazně zasahují ceny energií, které představují jednu z největších neznámých v rovnici. Náklady na energie na světových trzích totiž v poslední době opět vzrostly, což vytváří další tlak na růst cen napříč celou ekonomikou. Tento vnější faktor je přitom mimo přímou kontrolu domácích centrálních bankéřů, což jim situaci znatelně komplikuje.

Právě kvůli zdražování energií a zhoršenému výhledu inflace začínají někteří analytici sázet na to, že další pohyb sazeb povede vzhůru. Ekonomové z významných finančních institucí dokonce naznačují, že by ke zvýšení mohlo dojít již během podzimu. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to jasné potvrzení, že éra levných peněz je stále v nedohlednu.

Co to znamená pro korunu

Rozhodnutí centrální banky se nedotýká pouze úvěrů a spoření, ale má přímý dopad i na hodnotu české koruny. Vůči euru se koruna pohybuje v pásmu kolem čtyřiadvaceti korun a třech desetin za euro, přičemž její další osud úzce souvisí právě s náladou v centrální bance. Přísnější měnová politika totiž obvykle domácí měně dodává na síle a atraktivitě.

Pokud banka skutečně naznačí odhodlání sazby spíše zvyšovat, mohla by tím korunu podpořit a učinit ji zajímavější pro zahraniční investory. Silnější koruna má přitom i příjemný vedlejší účinek, protože zlevňuje dovážené zboží a pomáhá tak tlumit dovezenou inflaci. Kurz měny se tak stává jedním z tichých nástrojů v boji proti zdražování.

Dopad na peněženky lidí

Pro běžného člověka je asi nejdůležitější otázkou, co všechno tato situace znamená pro jeho vlastní peněženku a rozpočet. Ti, kdo splácejí hypotéky nebo jiné úvěry s pohyblivou sazbou, si prozatím výrazně nepolepší, protože náklady na jejich splátky zůstávají vysoké. Naděje na brzké a citelné zlevnění úvěrů se tak odkládá na neurčito.

Na druhé straně mince stojí střadatelé, kterým vyšší sazby naopak přinášejí zajímavější zhodnocení jejich úspor na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Pro domácnosti tak platí, že v současném prostředí se vyplatí být obezřetný, pečlivě plánovat výdaje a případně si vytvářet finanční rezervu pro případ, že by se situace nečekaně zhoršila.

Vyčkávání s otevřeným koncem

Celkově tedy poslední rozhodnutí centrální banky nejlépe vystihuje slovo vyčkávání s otevřeným koncem a připraveností reagovat. Banka drží sazby na uzdě, pozorně sleduje přicházející data a je připravena okamžitě zasáhnout, jakmile to bude nutné. Rozhodně to ale není signál, že by se blížilo výraznější uvolnění měnové politiky, po kterém mnozí touží.

Nejbližší týdny a měsíce tak budou klíčové pro to, jakým směrem se vydá další vývoj úrokových sazeb v naší zemi. Bude záležet především na tom, zda se inflaci podaří zkrotit, nebo zda ji rostoucí ceny energií znovu roztočí. Do té doby zbývá domácnostem i firmám jen pozorně naslouchat každému slovu, které z centrální banky zazní.