Kůrovec ustupuje: jak se český lesnický sektor vzpamatovává z největší kalamity

Když se mluví o české ekonomice, obvykle přijde řeč na automobilový průmysl, pivo nebo trh s bydlením. Přehlíží se přitom jedno z nejrozsáhlejších přírodních bohatství země, kterým jsou její lesy. Dřevo a jeho zpracování tvoří významný hospodářský sektor, který v posledních letech prošel jednou z nejtěžších zkoušek ve své novodobé historii.

Země pokrytá lesy

Česká republika patří k zemím s bohatou lesnatostí. Podle dostupných údajů pokrývají lesy zhruba dva miliony šest set třicet sedm tisíc hektarů, což odpovídá přibližně třiceti třem procentům rozlohy státu. V žebříčku evropských zemí podle podílu lesů se tak republika řadí zhruba na dvanácté místo, což dokládá zásadní roli lesů v krajině.

Smrková velmoc

Skladba českých lesů je ovšem výrazně jednostranná a právě to se stalo osudným. Nejrozšířenější dřevinou je smrk, který tvoří kolem padesáti čtyř procent všech porostů, následovaný borovicí s osmnácti procenty. Jehličnaté stromy dohromady zabírají více než sedmdesát sedm procent plochy, zatímco listnaté dřeviny tvoří jen menší část celku.

Kůrovcová kalamita

Právě rozsáhlé smrkové monokultury se ukázaly jako mimořádně zranitelné. V kombinaci se suchem a teplejším počasím vytvořily ideální podmínky pro přemnožení lýkožrouta smrkového, drobného brouka, kterému se lidově říká kůrovec. Během několika let zasáhla zemi kalamita nevídaného rozsahu, jež proměnila celé svahy v uschlé a mrtvé porosty.

Vrchol katastrofy

Rozměry pohromy nejlépe ukazují čísla o vytěženém napadeném dříví. Zatímco v roce dva tisíce dvacet jedna dosáhl objem registrovaného kůrovcového dřeva vrcholu kolem devíti a půl milionu kubických metrů, v následujícím roce to bylo přibližně pět a půl milionu. Šlo o obrovské množství dřeva, které bylo nutné narychlo zpracovat a dostat z lesa ven.

Ústup brouka

Dobrou zprávou je, že situace se výrazně zlepšuje. Podle údajů výzkumníků klesl objem kůrovcového dřeva v roce dva tisíce dvacet čtyři na zhruba jeden milion čtyři sta třicet šest tisíc kubických metrů, tedy o téměř šedesát procent oproti předchozímu roku. Objem napadeného dříví tak klesá už čtvrtým rokem v řadě, což je povzbudivý signál.

Proč kalamita slábne

Za ústupem kalamity stojí několik faktorů, které se sešly ve správnou chvíli. Příznivější počasí a vydatnější srážky oslabily tlak sucha, zatímco stabilizace cen dřeva a posílení těžebních a zpracovatelských kapacit umožnily rychlejší zásahy. Svou roli hraje i to, že velká část nejohroženějších starších smrků už byla vytěžena.

Dřevo na trhu

Kalamita zásadně ovlivnila i trh se dřevem ve střední Evropě. Vývoz kulatiny z regionu, taženého zejména Německem a Českem, vzrostl z jedenácti milionů kubických metrů v roce dva tisíce patnáct na téměř třiatřicet milionů v roce dva tisíce dvacet jedna. Obrovský přebytek dřeva tehdy stlačil ceny a zásadně proměnil obchodní vztahy.

Konec štědrých dotací

S ústupem brouka se mění i přístup státu. Protože kalamita polevuje a trh se dřevem se stabilizoval, stát začíná omezovat dotace, kterými v předchozích letech pomáhal lesníkům zvládat mimořádné náklady. Pro mnohé vlastníky lesů to znamená nutnost hospodařit obezřetněji a spoléhat více na vlastní příjmy z prodeje dřeva.

Lesy budoucnosti

Zkušenost z posledních let vede k zásadnímu přehodnocení toho, jak by měly lesy vypadat. Odborníci se shodují, že cestou vpřed je odklon od jednodruhových smrkových porostů směrem k pestřejším a odolnějším lesům. Výsadba listnatých stromů a druhově smíšených porostů má do budoucna snížit riziko podobně ničivých kalamit.

Práce a venkovské regiony

Lesnictví a zpracování dřeva mají velký význam i pro zaměstnanost, zejména v menších obcích a venkovských oblastech. Od těžby přes dopravu až po pily a nábytkářské provozy poskytuje tento sektor obživu mnoha rodinám. Zdravé a produktivní lesy jsou proto nejen ekologickou, ale i důležitou hospodářskou a sociální hodnotou.

Výhled do dalších let

Přestože kůrovec zjevně ustupuje, odborníci varují, že vítězství ještě není úplné a bdělost je stále na místě. Pokud se však podaří obnovit poškozené plochy a vybudovat pestřejší lesy, může se český lesnický sektor z těžké kalamity vzpamatovat silnější a lépe připravený na výzvy, které přinese měnící se klima.