Dožíváme se stále vyššího věku, což je úžasný úspěch civilizace. Zároveň to ale odhaluje obrovskou mezeru mezi tím, kolik si lidé na stáří odkládají, a kolik budou potřebovat. Podívejme se na čísla a na to, co s tím lze dělat.
Lidstvo dnes čelí jednomu z nejzajímavějších paradoxů celé moderní doby, který v sobě zároveň skrývá jak dobrou, tak i trochu špatnou zprávu najednou. Na jedné straně se totiž my všichni dožíváme stále vyššího věku než kdykoli předtím v celé naší dlouhé historii, což je bezpochyby jeden z vůbec největších a nejkrásnějších úspěchů lidské civilizace. Na straně druhé však tato radostná skutečnost přináší zcela nový a poněkud nečekaný problém, totiž obrovskou mezeru mezi tím, kolik peněz si lidé na své stáří skutečně odkládají, a tím, kolik jich budou ve skutečnosti potřebovat.
Dobrá zpráva, která přináší nové výzvy
Začněme nejprve tou vysloveně dobrou a radostnou zprávou, kterou si rozhodně zaslouží na úvod připomenout. Průměrná délka lidského života se už po mnoho dlouhých desetiletí naprosto neustále a vytrvale prodlužuje, a to opravdu pozoruhodně rychlým tempem. Podle nejrůznějších dostupných údajů se od poloviny minulého století prodlužuje očekávaná délka života v průměru přibližně o jeden celý rok každých pouhých pět let, což je trend, který by si naši vlastní předkové dokázali jen stěží kdy představit.
Aby bylo zcela jasné a zřejmé, o jak naprosto zásadní změnu se tu vlastně jedná, postačí uvést jediný velmi názorný a výmluvný příklad. Odborníci dnes odhadují, že klidně polovina všech dětí narozených ve vyspělých zemích na počátku tohoto století se může ve zdraví dožít až neuvěřitelných sta let i více. To tedy znamená, že mnoho dnešních mladých lidí stráví ve svém důchodu klidně dvacet, třicet nebo dokonce i čtyřicet let života, tedy mnohem déle, než na co byly původní penzijní systémy vůbec kdy navrženy.
Čísla, která berou dech

Právě z tohoto docela pochopitelného důvodu začala postupně po celém světě vznikat ona zmíněná propastná mezera v penzijních úsporách, jejíž skutečné rozměry jsou opravdu jen těžko uvěřitelné. Podle rozsáhlých mezinárodních analýz dosahuje tato celosvětová mezera mezi naspořenými penězi a budoucími potřebami lidí v současnosti závratných sedmdesáti bilionů dolarů, přičemž se vážně očekává, že do roku 2050 vyšplhá až na naprosto ohromujících čtyři sta bilionů dolarů.
Tato čísla jsou ve skutečnosti tak obrovská, že je běžná lidská mysl dokáže jen velmi stěží pojmout v celé jejich nepředstavitelné šíři. Vyjádřeno o něco jednodušeji, pro průměrného budoucího důchodce to v praxi znamená, že mu na pohodlné a bezstarostné stáří bude v přepočtu chybět zhruba čtvrt milionu dolarů. Navíc se zároveň očekává, že počet lidí ve věku nad pětašedesát let dosáhne do poloviny tohoto století celosvětově neuvěřitelných jednoho a půl miliardy osob.
Proč mezera tak rychle roste
Za tímto překotným a rychlým růstem zmíněné mezery stojí hned několik vzájemně úzce propojených příčin, které všechny společně vytvářejí jakousi dokonalou bouři. Tou vůbec nejzjevnější z nich je samozřejmě již dříve zmíněné prodlužování délky lidského života, neboť čím déle dnes lidé přirozeně žijí, tím více peněz zcela logicky potřebují na to, aby mohli v důchodu důstojně a beze strachu vyžít celá ta dlouhá léta, která je ještě čekají.
Svou nezanedbatelnou roli však hraje i celá řada dalších faktorů, které celou situaci ještě dále komplikují. V uplynulém desetiletí totiž investice a úspory přinášely výrazně nižší výnosy, než bývalo v minulosti dlouho zvykem, takže jednou naspořené peníze rostly podstatně pomaleji. K tomu se navíc přidává i celosvětový postupný odklon od kdysi štědrých zaměstnaneckých penzijních plánů, což znamená, že stále větší díl odpovědnosti za zajištění na stáří dnes leží přímo na bedrech každého jednotlivce.
Mnozí nemají odloženo vůbec nic
Snad vůbec nejznepokojivějším aspektem celého tohoto problému je poměrně smutné zjištění, jak málo lidí si na své vlastní stáří vůbec něco pravidelně odkládá. Nejrůznější průzkumy totiž opakovaně odhalují skutečně alarmující realitu, podle níž značná část domácností nemá naspořeno prakticky vůbec nic, co by jim mohlo v důchodu reálně pomoci pokrýt alespoň základní životní náklady, jako je třeba bydlení, jídlo nebo i nezbytná zdravotní péče.
Tato nelehká situace je obzvláště kritická a palčivá právě u lidí, kteří se k odchodu do důchodu již povážlivě a nezadržitelně blíží. Nejrůznější studie z mnoha různých zemí světa totiž shodně ukazují, že nemalá část rodin v takzvaném předdůchodovém věku nemá odloženy téměř žádné vlastní finanční prostředky nad rámec toho úplně základního státního zajištění. Právě tito lidé se tak mohou již brzy ocitnout ve velmi obtížné a svízelné finanční situaci.
Strach z přežití vlastních úspor
Není proto vůbec žádným velkým překvapením, že obavy z vlastní finanční budoucnosti dnes čím dál více trápí stále větší počet lidí doslova po celém světě. Jeden z rozsáhlých mezinárodních průzkumů provedených mezi drobnými investory například poměrně jasně zjistil, že se zhruba čtyřiačtyřicet procent všech dotázaných zcela upřímně obává toho, že své pečlivě naspořené úspory nakonec přežijí a že jim peníze dojdou dříve, než skončí jejich vlastní život.
Zajímavé a zároveň i poněkud překvapivé přitom je, že tyto obavy nejsou vůbec nejsilnější u lidí, kteří už dnes stojí na samém prahu svého důchodu. Naopak, jak se poměrně jasně ukazuje, největší znepokojení ohledně svého budoucího zajištění na stáří pociťují spíše mladší příslušníci dnešních nastupujících generací. Ti si totiž čím dál více a jasněji uvědomují, že se v budoucnu budou muset o své vlastní finanční zabezpečení postarat převážně úplně sami.
Co s tím můžeme dělat
Přestože celá tato nelehká situace může na úplně první pohled působit poněkud skličujícím a téměř bezvýchodným dojmem, drtivá většina odborníků se naštěstí shoduje na tom, že existuje jeden mimořádně účinný nástroj, který máme my všichni plně ve svých vlastních rukou. Tím téměř zázračným nástrojem je prostě a jednoduše čas, konkrétně ona neuvěřitelná a podceňovaná síla takzvaného složeného úročení, díky níž i poměrně malé částky odkládané pravidelně a velmi brzy dokážou za dlouhá léta narůst do překvapivě vysokých hodnot.
Klíčové poselství, které z celého tohoto důležitého tématu nakonec vyplývá, je tedy ve své podstatě poměrně jednoduché a vlastně i docela optimistické. Čím dříve totiž jednotlivý člověk ve svém životě začne pravidelně a systematicky odkládat třeba i jen o něco menší část svého příjmu stranou, tím lépe a o poznání klidněji se pak bude moci na své vlastní stáří dívat. Delší a zdravější život je zcela nepochybně úžasným darem, ale je to zároveň dar, na který se rozhodně vyplatí se včas a zodpovědně připravit.
Časté dotazy

Keep subscribing to Karolína VeseláHer next filing reaches you the moment it publishes, on her own subdomain.
Subscribe
