Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku dosáhla ve druhém čtvrtletí 2026 částky 51 966 korun, meziročně o 6,4 procenta více. Po zohlednění inflace vzrostly mzdy reálně o 4,3 procenta, uvádí Český statistický úřad.
Průměrná mzda v České republice pokračuje v růstu. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrná hrubá měsíční mzda meziročně o 6,4 procenta a přesáhla hranici 51 tisíc korun.
Data zveřejněná na začátku září ukazují, že mzdy rostou i po očištění o inflaci. Pro domácnosti to znamená posílení kupní síly, což se může promítnout do vyšší spotřeby a celkové kondice české ekonomiky v dalších měsících.
Průměrná mzda přesáhla 51 tisíc
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla ve druhém čtvrtletí 2026 částky 51 966 korun. Oproti stejnému období předchozího roku jde o nárůst o 3 105 korun, tedy o zmíněných 6,4 procenta v nominálním vyjádření.
Jde o mzdu přepočtenou na plně zaměstnané osoby v celém národním hospodářství. Tento ukazatel umožňuje srovnávat vývoj mezd v čase a mezi jednotlivými odvětvími bez zkreslení způsobeného částečnými úvazky.
Reálný růst díky nižší inflaci

Podstatné je, že mzdy rostou i v reálném vyjádření. Spotřebitelské ceny se ve sledovaném období zvýšily o 2,0 procenta, takže po zohlednění inflace vzrostla průměrná mzda reálně o 4,3 procenta oproti loňsku.
Reálný růst mezd znamená, že si zaměstnanci za svůj výdělek mohou pořídit více zboží a služeb než před rokem. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 1,6 procenta.
Nejvíce rostl jeden sektor
Růst mezd nebyl ve všech odvětvích stejný. Nejvýrazněji si podle statistiků polepšili zaměstnanci v oblasti administrativních a podpůrných činností, kde mzdy meziročně vzrostly až o 16,6 procenta.
Takto výrazný nárůst v jednom odvětví ukazuje, že celková průměrná hodnota v sobě skrývá velké rozdíly. V některých profesích rostou mzdy rychleji, zatímco jinde je jejich vývoj pozvolnější a bližší celostátnímu průměru.
Objem mezd a zaměstnanost
Kromě samotné výše mezd sleduje statistický úřad i celkový objem vyplacených mezd. Ten se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 7,1 procenta, což je rychlejší tempo než růst samotné průměrné mzdy na jednoho zaměstnance.
Zároveň mírně vzrostl i počet zaměstnanců, a to o 0,7 procenta. Kombinace vyšších mezd a mírného nárůstu počtu pracujících naznačuje, že trh práce zůstává poměrně stabilní a poptávka po pracovní síle přetrvává.
Proč medián letos chybí
Letošní data mají jednu důležitou zvláštnost. Statistický úřad tentokrát neuvádí medián mezd ani takzvané decilové rozpětí, tedy ukazatele, které lépe popisují rozložení výdělků napříč populací zaměstnanců.
Důvodem je podle úřadu ukončení datového zdroje ministerstva práce a sociálních věcí, ze kterého se tyto hodnoty modelovaly, na konci roku 2025. Bez mediánu je proto letos k dispozici pouze údaj o průměrné mzdě.
Co to znamená pro domácnosti
Pro běžné domácnosti je reálný růst mezd pozitivní zprávou, protože posiluje jejich kupní sílu po období, kdy vysoká inflace příjmy naopak znehodnocovala. Vyšší reálné mzdy mohou podpořit spotřebu i důvěru spotřebitelů.
Je ovšem třeba mít na paměti, že průměrná mzda je pouze orientačním ukazatelem. Zpravidla totiž značná část zaměstnanců pobírá mzdu nižší než celostátní průměr, takže skutečná situace jednotlivých domácností se může výrazně lišit.
Skvělé zpracování tématu inflace.
Velmi užitečný text o inflace.

Keep following Karolína VeseláHer next filing reaches you the moment it publishes, on her own subdomain.
Follow