Podle studie HBSC se obezita u českých dospívajících mezi lety 2018 a 2022 výrazně nezměnila, ale zůstává vysoká. Klíčovou roli hrají pohyb, spánek, snídaně a čas u obrazovek.
Obezita u českých dospívajících zůstává podle nejnovějších dat závažným problémem. Studie HBSC, která dlouhodobě sleduje zdraví školáků, ukazuje, že se situace mezi lety 2018 a 2022 výrazně nezlepšila. Klíčovou roli přitom hrají každodenní pohyb, dostatek spánku, pravidelná snídaně a čas strávený u obrazovek.
Česko patří ke státům s vysokou obezitou
Česká republika se dlouhodobě řadí mezi státy Evropské unie s nejvyšším výskytem obezity. V rámci unie je na třetím místě, pokud jde o výskyt obezity, a na šestém místě v případě kardiovaskulárních onemocnění. Tato čísla ukazují, že jde o problém s dopadem na celé zdraví populace.
Čísla se mezi lety 2018 a 2022 nezměnila
Podle studie HBSC bylo v roce 2018 obézních přibližně 8,8 procenta chlapců a 3,4 procenta dívek. V roce 2022 činil podíl obézních chlapců zhruba 8,5 procenta, zatímco u dívek zůstal na 3,4 procenta. Mezi oběma roky tak nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly.
Stabilní čísla by se na první pohled mohla zdát jako dobrá zpráva, ve skutečnosti však znamenají, že se situace nezlepšuje. Výskyt obezity zůstává na vysoké úrovni, což vytváří dlouhodobý tlak na zdraví dětí i na systém zdravotní péče v budoucnu.
Velké rozdíly podle sociálního zázemí

Studie odhalila výrazné rozdíly podle socioekonomického postavení rodin. V roce 2022 bylo obézních přibližně 11 procent chlapců z rodin s nízkým socioekonomickým statusem, ale jen 6,2 procenta chlapců z rodin s vysokým statusem. U dívek činil rozdíl 5,8 procenta oproti 1,9 procenta.
Autoři studie docházejí k závěru, že obezita je nejvýraznější u dospívajících z rodin s nízkým socioekonomickým zázemím. Je to důsledek dlouhodobě pozitivní energetické bilance, tedy stavu, kdy tělo přijímá více energie, než vydá, a to v souvislosti s nevyváženým chováním.
Co pomáhá: pohyb, spánek a snídaně
Mezi ochranné faktory patří podle studie každodenní pohyb střední až vysoké intenzity v délce alespoň 60 minut a intenzivní pohyb nejméně třikrát týdně. Pozitivní vliv má také čas u obrazovek kratší než čtyři hodiny denně a pravidelná snídaně, která nastartuje metabolismus.
Naopak mezi rizikové faktory patří vynechávání snídaně, které je časté zejména u dětí z rodin s nízkým statusem, nadměrný čas u obrazovek nad čtyři hodiny denně a nedostatek spánku. Tyto návyky společně zvyšují pravděpodobnost vzniku nadváhy a obezity.
Pokles pohybu s věkem
Znepokojivým jevem je výrazný pokles pohybové aktivity s přibývajícím věkem. Zatímco menší děti se hýbou poměrně hodně, směrem k dospělosti pohybu ubývá, a to především kvůli sedavému způsobu života. Tento trend přispívá k udržování vysoké míry obezity i v dospělosti.
Význam prevence
Odborníci zdůrazňují, že prevence musí začínat co nejdříve a zapojit rodinu i školu. Podpora pohybu, zdravého stravování a dostatečného spánku od útlého věku může pomoci zvrátit nepříznivý trend. Důležité je také zaměřit se na rodiny se slabším sociálním zázemím, které jsou nejvíce ohrožené.
V sázce je přitom mnoho, protože dětská obezita často přetrvává do dospělosti a zvyšuje riziko cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění a dalších zdravotních potíží. Investice do prevence se proto z dlouhodobého hlediska vyplácí jak jednotlivcům, tak celé společnosti.
Závěr
Celkově data ze studie HBSC ukazují, že obezita u českých dospívajících zůstává vysoká a úzce souvisí s životním stylem a sociálním zázemím. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek a vyvážená strava představují nejúčinnější nástroje, jak tento dlouhodobý problém zmírnit a zlepšit zdraví budoucích generací.

Keep following Vojtěch ČernýHer next filing reaches you the moment it publishes, on her own subdomain.
Follow