Průzkum STADA Health Report 2026 ukázal, že se zdravotnictvím je spokojeno 74 procent Čechů. Nejvíce se ale obávají obezity, stárnutí a horší psychické kondice.
Farmaceutická společnost STADA zveřejnila výsledky rozsáhlého mezinárodního průzkumu STADA Health Report 2026 a jeho česká část přináší zajímavý obraz o vztahu obyvatel ke zdraví. Češi patří k nejspokojenějším národům, pokud jde o domácí zdravotnictví, zároveň však rostou jejich obavy ze stárnutí, obezity a zhoršující se psychické kondice.
Letošní ročník je jedním z nejrozsáhlejších svého druhu v Evropě. Výzkumníci oslovili celkem 18 514 respondentů ve věku od 18 do 99 let v devatenácti evropských zemích, přičemž reprezentativní český vzorek tvořilo tisíc dotázaných. Sběr dat probíhal od února do března letošního roku.
Vysoká spokojenost se zdravotnictvím
Nejsilnějším signálem letošního průzkumu je vysoká míra spokojenosti Čechů s domácím zdravotnictvím. Se zdravotní péčí je u nás spokojeno 74 procent dotázaných, což výrazně převyšuje evropský průměr, který se zastavil na 56 procentech. Česko se tak řadí mezi země s vůbec nejlepším hodnocením péče.
Spokojenost navíc dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2024 hodnotilo tuzemské zdravotnictví kladně 68 procent lidí, o rok později to bylo již 70 procent a letos číslo vystoupalo na zmíněných 74 procent. Trend tak naznačuje postupně se zvyšující důvěru veřejnosti v systém zdravotní péče.
Čeho se Češi obávají
I přes celkovou spokojenost si Češi jasně uvědomují slabá místa systému. Vůbec největší obavu, kterou zmínilo 69 procent respondentů, představují dlouhé čekací doby na vyšetření spojené s nedostatkem zdravotnického personálu. Tento problém vnímají lidé jako nejpalčivější výzvu do budoucna.
Druhou nejčastější obavou je stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění, které trápí 63 procent dotázaných. Zvláštní pozornost si zaslouží obavy z obezity a nezdravého životního stylu, jež uvedlo 58 procent Čechů. Právě v tomto bodě jsme se umístili nejvýše ze všech sledovaných zemí.
Prevence se zlepšuje

Pozitivní zprávou je zřetelné zlepšení v oblasti prevence. Podíl lidí, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky, klesl z 39 procent v roce 2023 na letošních 24 procent. Přístup Čechů k předcházení nemocem se tedy během několika málo let citelně změnil k lepšímu.
Data ukazují také konkrétní chování obyvatel. Všech doporučených preventivních prohlídek se účastní 15 procent lidí, zatímco nejpočetnější skupina, tvořená 67 procenty dotázaných, absolvuje alespoň některé z nich. Prevence se tak pro většinu populace stává běžnou součástí péče o vlastní zdraví.
Slabším místem zůstává psychika
Méně příznivě už vyznívá oblast duševního zdraví. Dobrou psychickou kondici uvádí pouze 53 procent Čechů, což je výrazně méně než evropský průměr na úrovni 64 procent. Naopak špatný duševní stav u sebe pozoruje 12 procent dotázaných, což potvrzuje potřebu věnovat této oblasti větší pozornost.
Rostoucí role digitálních nástrojů
Průzkum zachytil i rychlou proměnu v přístupu k moderním technologiím ve zdraví. Ochotu poradit se s umělou inteligencí místo návštěvy lékaře vyjádřilo 56 procent respondentů, zatímco loni to bylo jen 37 procent. Zhruba polovina Čechů už dnes digitální nástroje k tématům zdraví běžně využívá.
Nejotevřenější jsou k novým technologiím mladí lidé. Ve věkové skupině od 18 do 34 let využívá digitální nástroje ke zdravotním otázkám 76 procent dotázaných. Přesto zůstává důvěra v samotné diagnózy opatrná, protože stejně jako lékařům jim věří pouhá dvě procenta lidí a 42 procent by se na ně nespolehlo nikdy.
Komu Češi nejvíce důvěřují
Klíčovou roli v rozhodování o zdraví hrají stále praktičtí lékaři, jejichž doporučení má zásadní vliv na 74 procent Čechů. Následují rodinní příslušníci s 54 procenty a partner či partnerka s 53 procenty. Významné slovo mají také lékárníci s 52 procenty, zatímco přátelé ovlivňují rozhodování u 36 procent lidí.
Co říkají odborníci
Podle generálního ředitele společnosti STADA PHARMA CZ Martina Šlégla nespočívá budoucnost zdraví ve volbě mezi lidmi a technologiemi. Odborník zdůrazňuje, že moderní digitální nástroje mají sloužit jako užitečný doplněk odborné péče, nikoli jako náhrada osobního kontaktu s lékařem a jeho zkušeností.
Celkový obraz, který STADA Health Report 2026 přináší, je proto smíšený, ale spíše povzbudivý. Češi svému zdravotnictví věří více než většina Evropy a zlepšují se v prevenci, zároveň však stojí před výzvami v podobě obezity, stárnutí i péče o duševní zdraví. Právě tyto oblasti napoví, kam bude směřovat další vývoj.
Velmi užitečný text o obezita.

Keep following Vojtěch ČernýHer next filing reaches you the moment it publishes, on her own subdomain.
Follow