Cesko konecne zrychluje: jak vysokorychlostni trate promeni cestovani i ekonomiku zeme

Ceska zeleznice se chysta na nejvetsi promenu za cele generace. Zatimco vetsina zapadni Evropy jezdi vysokou rychlosti uz desitky let, tuzemske vlaky se stale drzi na tratich postavenych z velke casti jeste za Rakouska-Uherska. To se ma ale zasadne zmenit s prichodem takzvanych vysokorychlostnich trati. Pro cestujici i pro celou ekonomiku jde o projekt, ktery muze prepsat mapu zeme na desitky let dopredu.

Zeme, ktera zaspala rychlou dobu

Ceska republika lezi v samem srdci Evropy, presto v oblasti rychle zeleznice dlouho zaostavala za sousedy. Nemecko, Francie ci Spanelsko provozuji vysokorychlostni spoje uz dlouhou radu let a jejich site se stale rozsiruji. Domaci koridory sice prosly modernizaci, jejich maximalni rychlost vsak zustava daleko za moznostmi moderni doby. Prave tuto propast maji nove trate konecne zaplnit a zaradit zemi mezi vyspele evropske dopravni site.

Co jsou vysokorychlostni trate

Pojem vysokorychlostni trat oznacuje zcela novou zeleznicni infrastrukturu navrzenou pro vyrazne vyssi rychlosti nez klasicke trate. Nejde jen o rovnejsi koleje, ale o komplexni system s mirnymi oblouky, moderni signalizaci a bezpecnym oddelenim od okolniho provozu. V ceskem prostredi se pro ne vzil oficialni nazev Rychla spojeni, tedy sit paterních tras mezi nejvetsimi mesty. Jejich cilem je nejen zrychlit cestu, ale take uvolnit misto na stavajicich pretizenych tratich.

VRT Polabi jako prvni vlastovka

Jako uplne prvni usek nove site se pripravuje takzvana VRT Polabi, vedouci z prazskych Bechovic smerem na Poricany. Podle Spravy zeleznic ma tento zhruba devetadvacetikilometrovy usek odstartovat celou eru rychle zeleznice v Cesku. Zakazku na jeho projektovou pripravu ziskalo cesko-francouzsko-britske sdruzeni firem Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Realizace stavby se podle projektanta ocekava pri hladkem prubehu priprav v nasledujicich letech tohoto desetileti.

Paterí mezi tremi metropolemi

Usek Polabi neni izolovanym projektem, ale soucasti hned dvou hlavnich smeru Rychlych spojeni. Prvni z nich ma propojit Prahu, Brno a Ostravu, tedy tri nejvetsi ceska mesta a jejich aglomerace. Druhy smer miri z Prahy pres Hradec Kralove dale k polskym hranicim a k napojeni na tamni sit. Prave tato paterni osa je povazovana za srdce celeho zameru, protoze na ni bude zaviset nejvetsi cast cestujicich.

Rychlost az 320 kilometru v hodine

Nove trate se stavi s ohledem na skutecne vysoke rychlosti, ktere Cesi dosud z okna vlaku nezazili. Vetsina novostaveb pocita s provozem az do 320 kilometru v hodine, pricemz stavebne maji byt pripraveny dokonce na 350 kilometru v hodine. Usek VRT Polabi je navic kvuli ocekavanemu velkemu vytizeni jako jediny pripravovan ve ctyrkolejnem usporadani. Ostatni nove trate budou postaveny jako dvojkolejne, coz odpovida bezne evropske praxi.

Praha a Brno na dve hodiny

Nejvic hmatatelnym prinosem pro bezneho cestujiciho bude vyrazne zkraceni jizdnich dob mezi mesty. Podle odhadu Spravy zeleznic by se cesta z Prahy do Brna mohla po dokonceni klicovych useku zkratit na pouhe dve hodiny. To by z vlaku udelalo jednoznacne nejrychlejsi a nejpohodlnejsi zpusob spojeni mezi obema metropolemi. Rychla a spolehliva doprava navic muze prilakat cestujici, kteri dnes davaji prednost autu nebo letadlu.

Napojeni na evropskou sit

Vyznam ceskych vysokorychlostnich trati zdaleka nekonci na hranicich zeme. Sit je od zacatku navrhovana tak, aby se v budoucnu propojila se sousednimi staty a stala se soucasti evropskych koridoru. Uvazuje se o rychlem spojeni smerem na Drazdany a dale do Nemecka, stejne jako o navaznosti na Polsko a Rakousko. Diky poloze uprostred kontinentu by se Cesko mohlo stat dulezitou krizovatkou rychle evropske zeleznice.

Osm set miliard korun

Takto rozsahly projekt s sebou pochopitelne nese i obri financni naroky na verejne rozpocty. Celkove naklady na vybudovani paterni site vysokorychlostnich trati se odhaduji na zhruba osm set miliard korun. Cast prostredku by mela pokryt evropska podpora, zbytek pak stat a dalsi zdroje rozlozene do mnoha let. Prave rozlozeni investice do dlouheho obdobi je klicove, aby vydaje nezatezovaly rozpocet vsechny najednou.

Prinos pro regiony

Vysokorychlostni trate nejsou jen o rychlem cestovani mezi velkymi mesty, jak by se mohlo na prvni pohled zdat. Nove trate budou propojene se stavajici zeleznicni siti, takze jejich prinosy se rozliji i do mensich mest a regionu. Lepsi dostupnost muze prilakat nove zamestnavatele, podporit cestovni ruch a zvysit hodnotu nemovitosti v okoli novych stanic. Pro mnoho oblasti tak muze jit o vyznamny impuls k dalsimu rozvoji.

Uleva pro stavajici trate

Jednim z casto opomijenych prinosu je odlehceni dnesnich pretizenych koridoru mezi velkymi mesty. Jakmile rychle dalkove vlaky presednou na nove trate, uvolni se kapacita pro regionalni a nakladni dopravu. To by melo zlepsit spolehlivost a plynulost provozu na celem systemu, ktery dnes casto naraz na sve limity. V praxi tak z projektu budou tezit i ti, kteri po rychlych tratich nikdy nepojedou.

Vyzvy a zpozdeni

Presto by bylo naivni ocekavat, ze pujde vse hladce a podle puvodnich planu. Priprava podobnych staveb naraz na zdlouhave vykupy pozemku, uzemni rizeni i odpor casti obyvatel v dotcenych obcich. Zkusenosti ze zahranici ukazuji, ze rozsahle zeleznicni projekty se casto prodrazi a casove protahnou. Uspech ceskych vysokorychlostnich trati proto bude zaviset na dusledne priprave a stabilni politicke podpore napric volebnimi obdobimi.

Cesta do budoucnosti

I pres vsechny prekazky predstavuji vysokorychlostni trate pro Cesko historickou prilezitost, jak dohnat zameskane. Prvni stavebni prace uz nejsou jen na papire, o cemz svedci i zahajene useky na Morave smerem k Prerovu. Pokud se zamer podari dotahnout, zmeni se nejen zpusob, jakym Cesi cestuji, ale i to, jak funguje cela ekonomika zeme. Krok za krokem, kilometr po kilometru, se tak rodi zeleznice jedenadvacateho stoleti.